Historie

ESSIAC

Rene Caisse pracovala ve dvacátých letech minulého století jako vrchní sestra v jedné kanadské nemocnici. Tam se setkala se starou pacientkou, která se před 30ti lety vyléčila z rakoviny prsu a vyslechla si její příběh. Tato pacientka žila v té době v divočině na kanadském severu, kde doprovázela svého manžela při hledání zlata. Onemocněla rakovinou prsu a byla přijata do nemocnice v Torontu, kde měla podstoupit masektomii. Rozhodla se operaci nepodstoupit a vrátila se zpět do tábora.

Tam se setkala s velmi starým indiánským šamanem, který jí řekl, že by její rakovinu uměl vyléčit. Ukázal jí určité bylinky, které rostly v okolí a poradil jí, aby si z nich udělala čaj a každý den ho pila. V době, kdy se tato pacientka setkala s Rene Caisse, jí bylo 80 let a neměla žádné příznaky obnovující se rakoviny. Rene Caisse to tehdy velmi zaujalo a napsala si jména bylin, které tehdy použila, a návod na přípravu a užívání čaje.

O několik měsíců později byla diagnostikována rakovina žaludku s metastázemi tetě Rene Caisse a lékaři jí dávali 6 měsíců života. Neboť lékařská věda vyčerpala své možnosti, požádala Rene ošetřujícího lékaře Dr. R.O. Fishera o svolení a pod jeho dohledem tento bylinný čaj tetě podávala. Pojmenovala ho ESSIAC (jméno Caisse pozpátku). Teta žila ještě 21 let a rakovina se už u ní neobjevila. Na Dr. Fishera to udělalo silný dojem a požádal Rene Caisse, aby se tímto způsobem starala o některé jeho nevyléčitelné pacienty. Od něj se to dozvěděli další lékaři a také k ní pacienty, pro které už nemohli nic udělat, posílali.

Lékaři, kteří se setkali s prací Rene Caisse prohlásili, že jí podávaný přípravek není škodlivý, ulevuje od bolesti, redukuje rozšíření rakoviny a prodlužuje životy nevyléčitelně nemocných. Osm z nich žádalo Ministerstvo zdravotnictví, aby byla Rene Caisse dána možnost k samostatnému výzkumu. Ministerstvo to však zamítlo a vyslalo dva lékaře, aby nechali Rene Caisse zatknout za provozování lékařské činnosti bez licence. Když však zjistili, že Rene pracuje pod záštitou a na přání špičkových lékařů v Torontu, nezatkli ji. Naopak jeden z těchto lékařů se začal velmi zajímat o její práci a zařídil ji laboratorní výzkum na myších (1928 – 1930). Myším byl naočkován lidský sarkom a již po devíti dnech podávání ESSIACu® nádor ustupoval a přestal napadat živé tkáně. Na návrh Dr. Fishera vyzkoušela Rene i aplikaci injekčně a dosáhla tak ještě rychlejších výsledků.

V této době se Rene Caisse vzdala práce ošetřovatelky, aby měla více času na svůj výzkum a na péči o pacienty. Devět lékařů z Toronta k ní domů posílalo pacienty s konečným stádiem rakoviny nebo pacienty, kteří nereagovali na dostupné lékařské prostředky. Bylo jich denně asi třicet a Rene je ošetřovala zcela zdarma a byla tak závislá na dobrovolných příspěvcích. Po nějaké době začli nájemníci domu, ve kterém Rene bydlela, protestovat proti počtu jejích návštěv a i finančně pro ni bylo již bydlení v Torontu neúnosné. Přestěhovala se do Timmins, později do Peterborough a úspěšně pokračovala v pomoci pacientům.

Používala ESSIAC® v injekcích i orálně. Nikdy nezahájila podávání ESSIACu® bez písemné diagnózy podepsané kvalifikovanými lékaři a vždy jej podával pod jejich dozorem. Měla více důkazů o úspěšnosti než kdokoliv jiný na světě. Nikdy netvrdila, že má lék na rakovinu, přestože její pacienti a lékaři, se kterými spolupracovala, prohlašovali, že ano. Jejím cílem bylo dostat rakovinu pod kontrolu a zmírňovat bolest. Chtěla také dokázat, že ESSIAC® má svou cenu a je přijatelný pro lékařskou vědu. Často však musela čelit odporu a perzekucím ze strany státních úřadů. Zatčení za provozování lékařské praxe bez oprávnění unikala jen díky své popularitě, oblíbenosti u městského výboru, významných lékařů a mnoha pacientů, kterým pomohla.

V roce 1933 ji městečko Brackebridge díky jejím úspěchům umožnilo používat starý hotel British Lion jako kliniku za symbolické nájemné 1 dolar měsíčně. Zde pracovala až do roku 1942, pomohla stovkám nemocných z blízka i z daleka. Některým poskytla první ošetření v leže na ambulanci, ale po pár dnech odcházeli z kliniky sami bez cizí pomoci.

V této době onemocněla rakovinou i matka Rene Caisse. Ošetřující lékař mezinárodní pověsti Dr. Grahamm jí diagnostikoval rakovinu jater a dával jí několik dní života. Rene jí začala okamžitě podávat ESSIAC®. Po 10 dnech denního užívání se její stav zlepšil, snížila dávky na 3 týdně, potom na 2 a nakonec na 1 týdně. Její stav se dále zlepšoval. Žila dalších 18 let a zemřela věkem po svých 90. narozeninách.

O práci Rene Caisse se začalo zajímat i několik lékařů z USA. Nechali ji ošetřovat pod dohledem lékařů nevyléčitelně nemocné pacienty a pacienty v kritickém stavu na chicagské klinice. Svými výsledky zaujala i ty nejskeptičtější lékaře a ti ji později nabídli, že jí otevřou kliniku Passervant Hospital v Chicagu, pokud v USA zůstane. Druhou nabídku dostala od chirurgického specialisty Dr. Leonarda z New Yorku. Ten byl z počátku velmi skeptický, když však viděl pacienty, její práci a výsledky byl nadšený a chtěl, aby se Rene přestěhovala a pracovala s ním. Obě tyto nabídky René Caisse lákaly, ale odmítla je, protože chtěla, aby to byla Kanada, kdo získá dobrou pověst.

Každých pár let mívala Rene Caisse schůzku s momentálním ministrem zdravotnictví v Ontariu. Navštěvovala ho se skupinkou pacientů a s peticí, ve které navrhovala, aby bylo provozování její lékařské praxe a používání ESSIACu®legalizováno. Petici podepsalo 55 tisíc osob (včetně lékařů), které se přimlouvaly za schválení. O tomto návrhu hlasovalo 59 členů legislativy a návrh propadl o pouhé 3 hlasy.

Později se Rene dozvěděla, že by tento neobvyklý návrh byl jistě schválen, kdyby členové lékařské komory neubezpečili členy legislativy, že pokud návrh schválen nebude, zorganizují zasedání Komise pro rakovinu, která poctivě ohodnotí její práci. Brzy po projednávání tohoto návrhu vyšel Zákon o výzkumu léků proti rakovině, ve kterém se mimo jiné říká, že Komise může požádat každého, kdo propaguje, prodává, distribuuje zdarma nebo za účelem zisku jakoukoli substanci jako lék proti rakovině nebo metodu léčení rakoviny, aby předal vzorky substance nebo popis léčby společně s formulí substance, jakož i ostatní informace náležející k takové substanci nebo metodě léčby.

Klinika Rene Caisse byla okamžitě uzavřena a otevřena byla až na urgentní žádost ministra zdravotnictví a premiéra Ontaria. Šetření případu Rene Caisse Komisí pro rakovinu bylo dle jejích slov jednou z největších frašek v historii zdravotnictví. K výslechu přišlo bezmála 400 pacientů, ale Komise limitovala slyšení pouze na 49 z nich. Potom ve správě vytkla, že Rene Caisse přivedla pouze 49 pacientů. Dále uvedla, že předložené rentgenové snímky nebyly pro diagnózu přijatelné, a že 49 lékařů stanovilo mylnou diagnózu. Přičemž diagnóza jednoho pacienta byla často stanovena třemi až čtyřmi nezávislými lékaři. Komise dále upozornila, že jim Rene Caisse nepředala formuli ani vzorky ESSIACu®, přestože se Rene Caisse snažila prosadit užívání ESSIACu® po celá léta. Ráda by jim formuli i vzorky předala, kdyby bývala věděla, že obojí neskončí v šuplíku.

V letech 1959 – 1978 spolupracovala Caisse s elitním lékařem Charlesem Bruschem ze známé Bruschovy klinikou v Massachusetts (Ch. Brusch byl osobním lékařem prezidenta J.F. Kennedyho). Po 10 letech výzkumu Dr. Brusch prohlásil nezpochybnitelnost pozitivních účinků ESSIACu® na pacienty s rakovinou, které podložil studiemi provedenými v Kanadě a v USA.

Rene Caisse se pokusila prorazit na veřejnost v roce 1977. Uzavřela dohodu se společností Resperin, o které se domnívala, že je schopna ESSIAC® legalizovat. Později se objevil úspěšný kalifornský lékař Dr. Gary L. Glum, který se doslechl o ESSIACu® a začal pátrat po receptu a dalších podrobnostech. V Detroitu se mu podařilo najít osobu, která ESSIAC® užívala a znala původní formuli. Dr. Glumm ji odkoupil a aby si ověřil původnost formule odjel do Kanady a vyhledal tam blízkou přítelkyni a bývalou asistentku sestry Caisse Mary McPherson. Posbíral dostatek informací o životě a boji Rene Caisse, o ESSIACu® a zdokumentovaných prokázaných případech jeho účinnosti a vše popsal ve své knize (The Calling of an Angel).